Zdar,
vítám Tě u dalšího článku (video připravujeme) , v kterém rozeberu, co mě naučila cesta do LA.
Cestováním poznáš sám sebe a nabouráš stereotyp
Cestování stejně jako posezónní pauza, kterou sportovci zařazují, ti umožní nabourat stereotyp a zbavit se tak poměrně jednoduše špatných návyků, které máš ve svém běžném životě tvrdě zaryté. Po svém návratu tak můžeš začít s čistým štítem. Zážitky, zkušenosti a rozhovory s lidmi, které na cestě potkáš, tě navíc mohou inspirovat do té míry, že některé své předchozí názory přehodnotíš, nebo začneš uvažovat o věcech trochu jinak, než doposud. Prožití stituací, s kterými ses doteď nesetkal ti navíc poskytne kvalitní zpětnou vazbu, díky které poznáš svoje silné a slabé stránky, z čehož pak můžeš těžit každý den.
Spousta věcí je jen marketing
Jak už jsem zmiňoval v některém z 5 dílů Z Prahy do LA, pro Američny je USA “awesome, amazing etc.” Často ale zapomínají na skutečnost, že mnoho z nich cestuje hlavně po US, tím pádem nemají takové srovnání s Evropou a dalšími odlišnými kulturami. Ti, s kterými jsem mluvil a kteří v Praze a Evropě zároveň byli, si ji nemohou vynachválit a mnoho z nich by se nejrači přestěhovalo sem. Z mého pohledu je v Čr mnohem bezpečneji, než právě v LA, nemáme zde zdaleka takové množství bezdomovců, či oblastí, kde by se člověk bál chodit i ve dne a aspoň v Praze máme poměrně vysoké životní standardy. Více o rozdílech mezi Prahou a Los Angeles v tomto článku, video připravujeme.
Nikdy nejsi úplně sám
Ačkoli jsem věděl, že takhle na rychlo a daleko pravděpodobně neseženu parťáka, s kterým bych vyrazil, měl jsem jisté obavy o tom, zda nebudu celých 14 dní na cestách sám. Je sice pravdou, že jedním z mých cílů bylo odpočinout si od lidí a být chvíli sám se sebou, ale představa, že budu v cizí zemi daleko od všech, které mám rád, mě trochu děsila.
Pravdou ale je, že nebyl den, kdy bych nepotkal nového človíčka, s kterým bych si dobře nepokecal, nevyměnil kontakt, nebo nenačerpal novou inspiraci a pohledy na život díky odlišnostem, které mezi námi byli. Samozřejmě záleží na tom, jak snadno se seznamuješ, ale například Uber může být skvělou možností pro všechny ty, kteří cestují sami, protože zde můžeš potkat řadu zajímavých lidí. Navíc tím, že jsi sám, si kontaktu s lidmi daleko víc vážíš a pokud ti chybí, máš tendenci ho více vyhledávat, což proces seznamování dost výrazně usnadňuje, a tak možná sám sebe překvapíš, jak snadné je, navazovat nové kontakty.
Můžou ti chybět věci, které tě tady štvou a najít krásu v těch, které normálně nedoceníš
Amerika je známa pozitivitou, oteřeností, ale taky přetvářkou. V prvním momentě, kdy se vrátíš zpátky do Čr si můžeš všimnout, že u většiny lidí převládají naučené rysy tváře směrem dolů viz. smajlík 🙁 , oproti západní Evropě, či US, kde je většina lidí vysmátá. Na stranu druhou, ačkoli samozřejmě ne vždy, jsou zde, aspoň z mého pohledu, lidé daleko víc upřímnější i za cenu toho, že ti řeknou něco hnusnýho, než aby ti lhali do očí, čehož já osobně si vážím a v US jsem si připadal jak velkej negativista, protože upřímnej jsem, přestože se snažím být vždy pozitivní, jak to jen jde.
Mimoto že mám určitý vztah k železu, jsem zjistil, že příroda mi taky není úplně cizí, a že je z mého pohledu v mnohém atraktivnější, než samotné město.
Powerbanka s wifi vždycky a všude
Samozřejmě záleží na tom, kdy a kam cestuješ, ale není dvakrát příjemné a praktické, když ti dochází baterka v mobilu ve chvíli, kdy ho nejvíc potřebuješ, a tobě tak hrozí, že budeš muset ujít několik desítek kilometrů v noci s kufrem a pochybností, zda vůbec jdeš tam, kam máš, zvlášť když poblíž můžeš narazit na čtvrti, kam se většina místních bojí chodit i ve dne.
Všechno je o informacích, kontaktech a zkušenostech
Tohle se samozřejmě netýká pouze cestování, ale skutečnost, že máš s danou situací zkušenost, že víš, na koho se obrátit, případně jak se zachovat v té, či oné chvíli, ti může ušetřit stres, peníze a někdy i zachránit život. Příběh z Londýna to jenom potvrzuje. Navíc si taky uvědomíš, jak moc jsi odkázán na pomoc druhých, jedná-li se o situaci a prostředí, v kterých se nevyznáš.
Jsem hrdý na to, že jsem Čech
Ať už se bavíš s kýmkoli z mezinárodního prostředí, většina lidí na otázku: “Odkud jsi?” odpoví s hrdostí. My Češi se za to spíš stydíme, ale věřím, že ať už je situace jakákoli, můžeme být hrdí na to, že jsme Češi. Máme překrásnou zemi, v které je narozdíl od těch ostatních daleko větší bezpečí. Nemusíš řešit, že touhle, či jinou oblastí nemůžeš ani projet na kole, protože jsou v ní uprchlíci, nebo bezdomovci. Máme svobodu slova a můžeme svobodně cestovat (zatím). Navíc i vzhledem k tomu, kolik nás je, máme řadu úspěšných osobností, kteří se dokázali prosadit celosvětově. Máme samozřejmě vlastní problémy a rozhodně nesouhlasím se vším, co se v našem státě děje, ale za řadu věcí, které považujeme za samozřejmost by obyvatelé jiných států byli vděční.
